CENTRUM ŘÍZENÉ REGENERACE s.r.o.

Media o půstech a hladovění

 

Na této stránce dokumentujeme, jak česká média publikují o půstech, hladovění i ve vztahu k naší společnosti. Rádi zde zveřejníme i další články, které se vztahují k tématice půstu, hladovění a zdraví, na které nás upozorníte. Kontaktujte prosím Centrum řízeného hladovění s.r.o. na telefonu 777 143 283 nebo 7777 44 247 nebo nám pošlete mail.

 

Diskusní pořad Českého rozhlasu Plus „Pro a proti“ byl vysílán 3.9.2015 09:30 Prospívají hladovění a půsty lidskému zdraví? V pořadu Pro a proti diskutovali ředitel Centra řízeného hladovění Vladimír Popov a psycholožka a dietoložka Erika Matějková. Moderuje Patricie Strouhalová.

DENÍK – 5.2.2015




 

POHODA – č. 22/2015


 


 

HOSPODÁŘSKÉ NOVINY – 1.12.2015 – Markéta Fišerová

Spor o centrum čínské medicíny v Hradci ukázal, jak vyhrocená je debata o alternativní léčbě

 

Z ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové Romana Prymuly se stala během posledních měsíců mediální hvězda. Od léta odráží útoky kolegů z lékařské obce kvůli tomu, že v rámci nemocnice začal léčit akupunkturou. Prymula přiznává, že takovou vlnu „averze a nevole“ ze strany lékařů nečekal a že jej zaskočila. „Mně připadá směšný boj, který je tady veden, a ještě k tomu v tak zavilé podobě, že rozkládáme českou medicínu,“ říká Prymula.

V ordinaci vedle českého internisty pracuje zatím jeden čínský expert. Jeho povolení léčit, aniž by musel absolvovat předepsanou nostrifikaci, je zdrojem kritiky ze strany českých lékařů.
autor: ČTK 

Foto: ČTK

 

Mezi jeho hlavní kritiky patří prezident České lékařské komory Milan Kubek nebo bývalý mluvčí ministerstva zdravotnictví a současný šéfredaktor serveru Zdravotnickénoviny.cz Tomáš Cikrt. Ti Prymulu obviňují ze zatahování šarlatánských metod do státního zdravotnictví.

Akupunktura i léčení čínskými bylinami v Česku přitom funguje už mnoho let, ale stejně jako další alternativní léčebné směry stojí mimo oficiální systém. Stát takzvanou alternativní medicínu mlčky toleruje, ale nijak ji nehlídá a nestanovuje pro její fungování pravidla.

Hlavním problémem se tak zdá být fakt, že Prymula tuto „nevědeckou metodu“ zaštítil konvenční medicínou. Zdeněk Mrozek, viceprezident České lékařské komory a člen Komise pro alternativní medicínu to přirovnává k otevření Pandořiny skříňky – lékaři se podle něho obávají, „kam až to může zajít“.

Nejvíc je dráždí to, že čínský expert, ke kterému by se od dubna měl přidat druhý kolega, má zvláštní povolení od ministerstva, aniž by měl vzdělání v západní medicíně. A také to, že tradiční čínská medicína – zatím jako jediná alternativní metoda – má silnou podporu z vládních kruhů. „Myslím si, že je hradecká nemocnice natolik dobrá, že si nepotřebuje dělat takovou reklamu. To je, jako kdybych u Národního divadla otevřel kasino. Taky je to legální, ale otázka je, jestli je to vhodné,“ podotýká Mrozek. Podle něj je souběžně probíhající výzkum účinnosti akupunktury v Hradci Králové jenom záminkou, aby se lidé mohli takto léčit na půdě státní nemocnice. Mnohaleté vzdělání čínského praktika pak komentuje slovy, že i „věštění z koule se dá studovat deset let“.

 

Přetlak pacientů

 

Navzdory tomu, že si lidé „jinou“ léčbu v Hradci platí sami – ceny se pohybují od 400 korun za jedno sezení až po 6200 korun za sérii 10 terapií -, jejich poptávka vysoce převyšuje tamní kapacitu osmi nových pacientů denně. Už v říjnu měla nemocnice zájemce z celé republiky objednané až do prázdnin a musela zavést pořadník pro náhradníky.

Klientkou čínského centra v Hradci je i laborantka tamního transfuzního oddělení Iva Vaňková, která roky trpí migrénami, s 38letým synem, jenž už pátým rokem zápasí s progresivní formou roztroušené sklerózy. Lukášovi sice nepomohly ani „jehličky“, ale jeho matka i tak tuto možnost léčby v rámci nemocnice vítá. Čínský lékař jim poté, co se ukázalo, že Lukášovi léčba nezabírá, nabídl, že ji ukončí a vrátí peníze. Některým pacientům s roztroušenou sklerózou se ale podle Vaňkové projevy nemoci díky akupunktuře zmírnily. „U pacientů to má velký ohlas, ale doktoři to skutečně moc nepřijali, vysmívají se tomu,“ popisuje atmosféru v Hradci.

Spor o hradecké centrum ukazuje, jak vyhrocený vztah panuje mezi příznivci konvenční západní medicíny, založené na vědeckých důkazech, a zastánci alternativních léčebných směrů, které se snaží brát v potaz i jiné než fyziologické pochody v těle a mobilizovat jeho samoléčící schopnosti.

Způsob, jakým se v Česku diskuse o postavení alternativní medicíny vede, se nelíbí Evě Křížové z Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny při 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Spor o alternativní medicínu považuje za zkoušku demokratičnosti. „Démonizace jedné ani nekritické obhajování té druhé medicíny není namístě, oba systémy reálně něco nabízejí – ten vědecký je jasně dominantní a evidentně má výsledky, ale má rovněž své slabiny a limity, které lze kompenzovat jinými přístupy,“ myslí si Křížová.

Lidí vyhledávajících jiné než konvenční metody léčby přitom celosvětově i v Česku přibývá. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Evropské unii využívá 100 milionů lidí. WHO už několik let vybízí členské státy, aby terapie jako akupunkturu, ajurvédu, bylinnou léčbu a homeopatii zahrnuly do oficiálních zdravotnických systémů a aby pacienti byli o možnostech jiné léčby informováni. Tyto metody jsou totiž často levnější, šetrnější k pacientům a mnohdy i úspěšnější v prevenci a boji s civilizačními chorobami. Státy by podle WHO měly také zajistit standardizaci a bezpečnost alternativní léčby a zavést zde pravidla pro vzdělávání.

Podle loňského průzkumu agentury STEM/MARK mají osobní zkušenost s bylinnou léčbou dvě třetiny Čechů, zatímco homeopatii vyzkoušelo asi 40 procent lidí a akupunkturu necelá třetina.

K alternativě se přiklání i mnoho klasických lékařů, kteří nabízejí homeopatii a další metody v rámci své praxe. Někteří z nich přitom konvenční medicínu opustili úplně. Jedním z nich je i českotěšínský lékař Marcel Paszanda, který už 20 let léčí převážně dětské pacienty pouze bylinami, homeopatií a akupunkturou. Když vedl dětskou gastroenterologickou poradnu, nejednou se stávalo, že dětem nedokázal pomoct. Začal proto hledat jiné směry a zjistil, že mají výsledky. Přiznává, že i jeho lékaři považují za šarlatána.

 

Německé pojišťovny si to spočítaly

 

Šéf hradecké nemocnice soudí, že se jeho kritici chovají pokrytecky, když jim nevadí čínská medicína praktikovaná v šedé zóně, zatímco snahy garantovat ji v rámci konvenční medicíny a nabízet ji jako doplněk třeba při léčení chronických bolestí a potírání negativních účinků chemoterapie kritizují. Podle Prymuly by měl stát pro provozování akupunktury nebo i jiných terapií stanovit pravidla, což by byla podmínka jejího případného hrazení ze zdravotního pojištění. „On to ale z mně nepochopitelných důvodů nikdo standardizovat nechce,“ říká.

Jinde ve světě už přitom v začlenění alternativní medicíny do oficiálního zdravotnictví pokročili. Ve Švýcarsku si lidé v referendu prosadili uznání pěti alternativních metod, včetně tradiční čínské medicíny a homeopatie, a jejich úhradu z veřejného zdravotního pojištění.

I v Německu některé metody jako akupunkturu, osteopatii, nebo dokonce reiki zdravotní pojišťovny aspoň částečně nebo i plně proplácejí. Podmínkou však je, aby měl terapeut nebo lékař povolení k této činnosti, které získá absolvováním státem předepsaného školení a kurzů. „Tím se v řadách lékařských i nelékařských alternativců prostor pro působení šarlatánů a vyslovených podvodníků jaksepatří zúžil,“ říká Rudolf Zemek, lékař aplikující přírodní postupy v Česku i Německu.

Smyslem alternativní léčby je podle Zemka vyléčení trpícího člověka bez vedlejších účinků a bez velkých nákladů jak pro něj, tak pro společnost. Že je to možné, dokazuje hrazení alternativní medicíny německými zdravotními pojišťovnami. „Ty určitě nelze označit jako charitativní organizace, finanční přínos úhrad alternativních metod mají velmi dobře spočítaný,“ dodává. Podle něj jsou i jen částečné úhrady alternativních postupů ze zdravotního pojištění v Česku zatím nepředstavitelné, ale podporu zdravotních pojišťoven nevidí jako nezbytnou podmínku rozvoje netradičních směrů léčby. „Pro začátek by pomohlo uznání vybraných metod a povolení jejich aplikace ze strany oficiálního zdravotnictví,“ nastiňuje česko-německý lékař scénář, jak by se postoj k nekonvenční medicíně mohl změnit.

 

Předložte důkazy

 

Ministerstvo zdravotnictví si spolu s lékařskou komorou stojí za tím, že standardem lékařské vědy je medicína založená na důkazech prováděných vědeckou metodou. „Abychom mohli nějakou zdravotní službu hradit z veřejného zdravotního pojištění, je nutné, aby bylo prokázáno, že je skutečně účinná,“ odpovídá mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová na otázku, jestli ministerstvo pracuje na zahrnutí některých léčebných směrů do veřejného systému zdravotní péče. „V případě, že se jakékoliv metodě podaří tyto podmínky splnit, nic nebrání tomu, aby byla z pojištění hrazena,“ dodává.

Člen Komise pro alternativní medicínu Zdeněk Mrozek si však není vědom žádné nekonvenční metody léčby, která by vědecké důkazy účinnosti mohla předložit.

Právě na úskalí vědeckého dokazování, které zkoumá převážně biologickou složku člověka, upozorňuje psychosomatický lékař Vladislav Chvála. „Tato metoda pomíjí faktory, které jsou ve hře a o nichž lékaři často ani nevědí, že ve hře jsou. Psychosociální aspekty nelze zkoumat tak snadno jako ty biologické,“ říká Chvála. Podle něj se nedá prokázat ani princip účinku jiných, tedy přírodních prostředků, jako je třeba čínská medicína, ačkoliv u psychosomatických pacientů fungují, i kdyby jen jako placebo nebo tím, že aktivují samoléčebné schopnosti organismu.

Podle průzkumu STEM/MARK z loňského roku by uznání některých nekonvenčních metod léčby a jejich hrazení ze zdravotního pojištění podpořilo 85 procent dotázaných.

Lidé se ale nezdráhají sáhnout pro nemalé sumy do vlastní kapsy. Ivu a Leoše Černé z Prahy stála alternativní léčba dcery kolem 45 tisíc korun, přesto nelitují. V roce 2011 jejich tehdy dvouleté dcerce lékaři diagnostikovali juvenilní idiopatickou artritidu, tedy autoimunitní onemocnění kloubů dětí, které klasická medicína považuje za nevyléčitelné. Navzdory nátlaku lékařky se Černí po dlouhém váhání a konzultacích s podobně postiženými rodinami rozhodli odmítnout léčbu methotrexátem. Stály za tím obavy, že se nemoc po vysazení léku stejně vrátí, a jejich dítě bude navíc poškozeno toxickými účinky farmaka, které patří do skupiny léků určených hlavně k léčbě rakoviny.

Díky homeopatii, autovakcínám z Paracelsia, bylinám a intenzivní rehabilitaci se dnes žákyně první třídy z nemoci úplně vyléčila a žije bez jakýchkoliv omezení. Na revmatologii už se Černí nikdy nevrátili. „V pěti letech byla dcera na vyšetření u naší dětské lékařky, která vůbec nebyla schopna rozpoznat, která nožička to vlastně byla. Mluvila tehdy o zázraku,“ říká Leoš Černý a dodává, že není odpůrcem konvenční medicíny. Koneckonců ta mu v lednu zachránila život. „Ideální by bylo, kdyby se oba směry doplňovaly. Myslím si, že každý člověk by měl mít možnost se rozhodnout. A je mi úplně jedno, jestli to hradí pojišťovna, nebo ne. Pro mě je podstatné, aby doktoři pacientovi řekli i o jiných možnostech, aby ho netlačili jen do jedné cesty, ale aby mu dali možnost vybrat si a zvolit třeba i alternativní léčbu.“

Tradiční čínská medicína léčí vedle bylin hlavně stimulací energetických drah akupunkturou, která dominuje i v Hradci. 
Foto: ČTK

NAŠE METODY

Pro ozdravování používáme prověřené regenerační metody německých lékařů přírodní medicíny


TELEFON:

+420 777 143 283

+420 777 744 247


MAIL:
info@centrum-regenerace.cz

ODKAZY:


BLOG - kategorie: